Poslední aktualizace:

27. srpna 2011

Kontakt

74J.VACEK@seznam.cz
Tel: 774 175 029
více v sekci Kontakt

STANDARD PLEMENE FILA BRASILEIRO

Vítejte na stránkách věnované plemenu Brazilská Fila - Fila Brasieiro, nejdete tu spoustu informací o plemeni, prodeji štěňat a mnoho dalších důležitách informací o tomto skvělém plemeni.

Federation Cynologuique Internationale, Secrétariat Général: 13, Place Albert 1 - B 6530 THUIN (Belg.). Standard FCI č. 225 / 06.01.2004 / F, Standard: FILA BRASILEIRO – BRAZILSKÁ FILA. Překlad: paní Andrieux ve spolupráci s panem Triquetem.

Země původu:
Brazílie
Datum zveřejnění platného standardu:
29.10.2003
Klasifikace fci:
Skupina 2 – Pinčové a kníráči – molosové, švýcarští salašničtí psi a jina plemena. Sekce 2.1 – Molosové, dogovití psi.
Všeobecný vzhled:
Typicky molossoidní rasa, Silné kosti, pravoúhlá stavba těla, kompaktní, ale i harmonická a s dobrými proporcemi. Přes svoji váhu se vyznačuje ohromnou pohyblivostí, pohybuje se také se zřetelnou rychlostí. Fenky musí mít vysloveně samičí výraz, což je na první pohled odlišuje od psů.
Charakter a povaha:
Je obdařena velkou odvahou, rozhodností a zřetelnou statečností. Vůči svému majiteli a jeho rodině je oddaná, poslušná a vůči dětem navýsost tolerantní. Její věrnost se stala v Brazílii příslovečnou. Vždy vyhledává společnost svého pána. Jednou z povahových vlastností je odměřenost vůči cizím. Její chování je klidné, jejím sebevědomím ani sebedůvěrou neotřesou ani neznámé zvuky, ani nové prostředí. Jako hlídací pes je při strážení majetku nepřekonatelná, svými instinkty je to lovecký pes na velkou zvěř a strážní pes u stád skotu.
Pohyb:
Pohyb by měl být vydatný a pružný. Její pružný krok připomíná pohyb velkých kočkovitých šelem. Jejím hlavním znakem je minochod - druh chůze, při němž se páry končetin na téže straně pohybují paralelně v páru vpřed a vzad. Tím vzniká houpavý a vlnivý pohyb celého těla psa (tzv. velbloudí minochod), zdůrazněný podél celé horní linie až po ocas. V kroku je hlava nesena níže než hřeb. Fila vykazuje pružný, harmonický, volný lehký klus s vydatnými kroky. Trysk je plný síly a u tak velkého a těžkého psa je neočekávaně rychlý. Vzhledem ke své typicky molossoidní volné stavbě má člověk z pohybu fily dojem, že by mohla kdykoliv naprosto neočekávaně změnit směr. A to je také pravda.
Vzhled, výraz:
V klidu rozvážný, ušlechtilý a sebejistý. Nikdy není znuděný, nesoustředěný nebo lhostejný.
Hlava:
Hlava fily je velká, těžká, mohutná, přitom však vždy v dobrém poměru k celému tělu. Při pohledu shora se podobá lichoběžníku, v němž je hlava vepsána ve tvaru hrušky. Při pohledu z profilu by měla být tlama a lebka zhruba v poměru 1:1 (jedna ku jedné), přičemž tlama je nepatrně kratší než lebka.
Mozkovna: z profilu opisuje lebka lehký oblouk od stopu až k týlnímu hrbolu, který je vyjádřen, obzvláště u štěňat. Při pohledu zepředu je lebka veliká, široká, horní linie lehce klenutá. Boční linie probíhají v oblouku, který se ve směru tlamy mírně zužuje, téměř svisle.
Stop: obzvláště při pohledu zepředu chybí. Středová rýha je lehce vyjádřena a dozadu mírně stoupá, dosahuje zhruba doprostřed mozkovny. Při pohledu ze strany je stop mírně naznačen, šikmý a neskutečnosti je formován pouze dobře vyvinutým obočím.
Tlama: Silná, hluboká a široká, vždy v souladu s mozkovnou. Při pohledu shora je pod očima dobře vyplněna, až ke středu se zužuje a pak až ke konci čenichu se opět nepatrně rozšiřuje. Při pohledu ze strany je horní linie rovná nebo lehce konvexní(římský nos), ale nikdy konkávní. Přední strana tlamy je pravoúhlá, s malou prohlubní přímo pod čenichem. Horní pysk je silný, masitý, visící, padá přes dolní pysk a tvoří dokonalý oblouk. Tím formuje dolní linii tlamy, která je s horní linií téměř rovnoběžná. Okraje pysků jsou vždy vidět. Dolní pysk přiléhá až ke špičákům k dolní čelisti, odtud je volný se zoubkovaným okrajem. Tlama je v nasazení velmi hluboká, hloubka ale není větší než délka tlamy. Okraje pysků tvoří obrácené „U“.
Čenich: Dobře vyvinuté otevřené nosní otvory, které však nemají šířku čelisti. Barva černá.
Oči: Středně velké až velké, tvaru mandle, posazené poměrně daleko od sebe a středně až hluboko uložené.
Povolené barvy očí: od tmavě hnědé po žlutou – vždy shodně s barvou srsti. Následkem množství volné kůže mají fily visící dolní víčka, což se neposuzuje jako vada, protože tato maličkost podtrhuje typický melancholický výraz rasy.
Uši: Visící, velké, silné, ve tvaru „V“. Široké v nasazení, ke špičce se zužují. Špičky zaoblené. Nasazené na zadní části lebky, v klidu ve výši očí. V afektu se uši nacházejí nad touto základní pozicí. Nasazení ucha je na předním okraji výš než na zadním. Uši visí a přiléhají k tváři, nebo jsou složené dozadu, takže je pak vidět vnitřek ucha (růžicové ucho).
Zuby: Zuby jsou širší než delší, silné a bílé. Horní řezáky jsou u kořene široké a na okrajích ostré. Špičáky jsou silné, dobré a široce v čelistech posazené. Ideální skus je nůžkový, klešťový skus je ale přípustný.
Krk:
Mimořádně silný a svalnatý, působí krátkým dojmem. Na horní straně lehce klenutý a od hlavy dobře odsazený. Lalok na hrdle.
Horní linie:
Kohoutek je položen níže než záď. Široce postavené lopatky. Za kohoutkem horní linie mění směr a lehce k zádi stoupá. Horní linie je rovná, není nikdy sedlovitě pronesená ani klenutá (jako u kapra).
Záď:
Široká a dlouhá, s horizontálou tvoří úhel zhruba 30°, lehce zaoblená. Záď je o něco výš než kohoutek. Při pohledu zezadu je záď zhruba stejně široká jako hrudní koš, u fen smí i být širší.
Trup:
Hrudní koš široký, hluboký a silný, krytý silnou volnou kůží. Hrudní koš je delší než zadní část trupu. Délka trupu odpovídá výšce plus 10%, přičemž se měří od ramene k sedací kosti.
Hrudní koš:
Dobře klenutá žebra, jejichž oblouk ale nesmí ovlivnit polohu lopatek. Hluboká a prostorná hruď, hloubka hrudního koše sahá až k lokti. Velmi výrazná prsní kost.
Slabiny:
Kratší a ne tak dlouhé jako hrudní koš. Bedra a hrudník jsou od sebe výrazně odsazeny, u fen jsou slabiny v dolní části lépe vyvinuty. Při pohledu shora jsou bedra užší než hrudník a záď, nemají ale být příliš zúžena.
Dolní linie:
Dlouhý hrudník s linií probíhající paralelně s podložkou. Linie břicha lehce dozadu stoupá, ale ne jako u chrta.
KONČETINY:
Hrudní končetiny:
Plece a ramena dokonale formované, tvořeny kostmi stejné délky – lopatkou a pažní kostí. Lopatka svírá s horizontálou zhruba úhel 45°, s pažní kostí přibližně úhel 90. Spojení s lopatky s pažní kostí tvoří ramenní kloub. Ten se nachází na stejné úrovni s předhrudím, ale nepatrně vzadu. V ideálním případě se ramenní kloub nachází na poloviční vzdálenosti dolního okraje hrudníku od kohoutku. Myšlená svislice spuštěna z kohoutku by se měla dotýkat lokte a procházet tlapou. Končetiny musí být rovnoběžné. Kostra končetin je mohutná a kosti jsou rovné. Zápěstí silné a pevné, nadprstí krátké, lehce skloněné, rovné. Délka končetiny od podložky až k lokti odpovídá vzdálenosti lotu od kohoutku.
Tlapy: Silné dobře klenuté prsty, které však nemají být příliš těsně uzavřené. Polštářky masité, široké a vysoké. Ve správné poloze směřují tlapy přímo kupředu. Silné tmavé drápy; bílé drápy jsou přípustné v případě že srst na prstech nebo tlapách je bílá.
Ocas
Velmi široký v nasazení, středně vysoko nasazen, zřetelně se zužuje, špička dosahuje k patě. Pokud je fila vzrušena, nese ocas nahoru a oblouk u konce ocasu je výraznější. Nikdy by neměla nést ocas zcela ochablý ani stočený nad břichem.
Kohoutková výška:
Psi: 65 až 75 cm
Feny: 60 až 70 cm
Váha:
Psi:minimálně 50 kg
Feny: minimálně 40 kg
Barva:
Povoleny jsou všechny jednobarevné fily s výjimkou diskvalifikujících barev. Zcela žíhané fily mohou vykazovat zcela světlé stejně zcela tmavé žíhání.. Přípustná je černá maska nebo zbarvení bez masky. U všech povolených barev mohou být drobné bílé odznaky na hrudi, tlapách a špičce ocasu. Jinak na ostatních místech nežádoucí. Bílé odznaky na ostatních částech těla je třeba postihovat.
Kůže:
Jedním z nejvýraznějších a nejdůležitějších znaků plemene je silná, volná kůže, která pokrývá celé tělo. Velmi volná na krku, kde tvoří na hrdle lalok, na hrudníku i břiše. Některé fily mají po straně hlavy vrásku nebo vrásky na kohoutku, které probíhají z kohoutku až na plece. Pokud je fila v klidu, je hlava bez vrásek. Jakmile je vzbuzena její pozornost, stažením kůže vznikají drobné vrásky podél lebky.
Srst:
Krátká, hladká, hustá a přiléhající těsně k tělu.
Vady:
Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.
Těžké vady:
  • krátká tlama
  • malé uši
  • vysoko nasazené uši
  • příliš světlé oči
  • tvorba vrásek na lebce v případě, že pes je v klidu
  • předkus
  • chybění dvou zubů
  • horizontální vrásnění pod hrdlem, které netvoří lalok
  • měkký, sedlovitě formovaný hřbet
  • úzká záď
  • ocas nesený stočený nad hřbetem
  • příliš malá hloubka hrudníku
  • jakékoliv odchylky u nadprsní hrudní i pánevní končetiny
  • přehnaně úhlené pánevní končetiny
  • nedostatečně prostorný pohyb
Velmi těžké vady
  • malá hlava
  • suchý horní pysk
  • výrazný stop při pohledu zepředu
  • vystupující oči
  • chybění dvou zubů s výjimkou P1 (první třeňové zuby)
  • chybějící lalok
  • apatie nebo bázlivost
  • negativní reakce při výstřelu
  • kapří hřbet
  • vodorovná linie hřbetu (nestoupající k zádi)
  • záď příliš přestavěná
  • kravský postoj
  • nedostatečné úhlední pánevních končetin (rovná hlezna)
  • lehká kostra
  • chybějící substance
  • velikost přesahující standardem stanovené maximum
  • bíle odznaky pokrývající více než čtvrtinu těla
  • nedostatečná pigmentace okrajů očních víček
  • kulaté oči
  • kvadratická stavba těla

Psi, u nichž je zjištěn zákrok na odstranění exteriérové vady a psi projevující vady chování musí být diskvalifikováni.

POZN: psi musí mít dvě viditelně normálně vyvinutá varlata zcela zapuštěná v šourku.